Na loňský první počin Brdské edice, která vychází ve spolupráci nakladatelství Baron Mgr. Petr Prášil, Hostivice, Muzea Středních Brd a Brdského muzejního spolku ve Strašicích, která se uvedla nultým svazkem „Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích editora Tomáše Makaje“, navázala ediční práce letos zatím dvěma svazky. Prvým byla publikace Tomáše Makaje a Petra Prokůpka „Strašice a okolí v obrazech“, druhým pak práce Václava Jiřičky „Klapající minulost“. Podívejme se nyní na obě knihy alespoň ve stručnosti.

Poněkud věkově i profesně nesourodá dvojice malíře, kreslíře a kronikáře a básníka, literáta a kulturního pracovníka se představila zajímavou syntézou perokresby a prózy. Nalezneme v ní mnoho odpovědí na otázky z historie, na zajímavosti a k nim i řadu historek a vyprávění z minulosti obce Strašice a jejího okolí na prahu Středních Brd. Celkem 81 krátkých kapitol, každá vyzdobená příslušnou perokresbou, nás nenechá na pochybách o mnohotvárnosti popisovaného kraje. Knížka je přitom neformálně rozdělena do čtyř částí, z nichž prvá se zabývá přímo Strašicemi, druhá na východě sousedícím Dobřívem, třetí bývalou východní výspou Plzeňského kraje Svatou Dobrotivou se sousedním Zaječovem a konečně čtvrtá střípkovitými zlomky z krajiny Středních i Jihozápadních Brd a Podbrdska.

První část, Obrázky ze Strašic nás seznámí s I. strašickou čtvrtí, tj. kostelem sv. Vavřince, farou a bývalým hradem, Starou školou u kostela, oblíbeným hostincem U Andělů, krásnými starými chalupami čp. 130 a 149 ve Dvoře i se zdejší hájovnou. Následuje II. čtvrť, Ves s obecní radnicí, domkem p. Vlčka, roubenkami ve Vsi, křižovatkou U Libuše, chalupou U Šperků, starou školou ve Vsi, Základní školou K. Vokáče, návsí, zaniklým hostincem Pod sálem, bývalým zájezdním hostincem U Libuše, dřevěnkou E-22, lipovou alejí mezi II. a III. čtvrtí, hotelem U Tlustých, rybníkem Tisým, bývalým hutním a báňským úřadem i bývalým hostincem a hotelem Pošta. Nenápadně se tak dostaneme do III. čtvrti, kde se nám představí památný jilm, Husův kámen, nádržka, bývalý hostinec U Kunců čili U Nácka, hájovna Carvánka přenesená sem z nejvyšších partií Brd, mohutný Hájkův mlýn, zaniklý hamr Vidlárna, hostinec U pily, Mikulíkův mlýn a pila a konečně zdemolovaný Valentův čili Dolní hamr.

Druhá část knihy, Obrázky z Dobříva nás provede touto vsí s návštěvou historického Švédského mostu, slavné Staré hospody, již dávno zaniklé huťské Schürerovy hospody, Beranovy chalupy, technickým unikátem Dobřívského hamru, zaniklé Plimlovy kovárny, kůlmajstrovny, Moulisovy chalupy a zvoničky na návsi, aby nás na závěr zavedla do restaurace Hamrovka.

Třetí díl publikace je věnován starému slavnému klášteru a poutnímu místu Svatá Dobrotivá se sousedící vsí Zaječovem. Nebo spíše zaječovskou obcí, uprostřed níž se dnes klášter nalézá. A tak si projdeme svatostánek s jeho dějinami, kostely a kaplemi, zavítáme do barokního hostince ve Zděné a také do staré cvočkářské dílny čili veřtatu.

Závěrečný, čtvrtý oddíl knížky nás vezme na toulky po brdském kraji. Podíváme se na vrch Baba se skalnatým Fabiánovým ložem, místem, kde se podle pověsti zdržuje sám vládce Brd. Zavítáme do zřícenin hradu Valdeka, ke křížku Paní Lídy, do myslivny na Valdeku, k lesní boudě Hubertce, na Baštiny, do zaniklé vsi Hrachoviště, pod vrch Kočka, do zlikvidované vsi Padrtě i na lovecký zámeček Tři trubky i technickou zajímavostí, malou vodní elektrárnou na Padrťském potoce. Podíváme se i k vyhaslým uhlířským milířům, k bývalé hájovně Amerika, hájovně Vébrovně, na samotu u Melmatěje, Třítrubeckou hájovnu a na pozůstatky lesnické samoty Roviny. Projdeme strašické lesy a zavítáme až ke Skořicím ke Strnadovu mlýnu, ke kapličce v Těních, zvoničce v Kvani i na vrch Lipovsko s pozůstatky lesní osady tzv. lesních řemesel. Vyrazíme i na vzdálený Žďár se skalními útvary Oltáře a na starodávný Třemšín, abychom svou pouť zakončili u Padrťských rybníků.

Na samý závěr se dozvíme, co to vlastně je ten pro cizince nesrozumitelný „Barňák“, přičemž „Lívanci“ dozajista prominou…

Knížka je opatřena i slovníčkem neobvyklých názvů, pojmenování a pojmů a nechybí ani podrobné seznámení se znakem obce Strašice i stručný přehled místních osobností. Na samý konec knihy vydavatel umístil medailony obou spoluautorů.

Publikace je vázaná, formátu A5 a obsahuje celkem 96 stran. Je bohatě ilustrovaná perokresbami v odstínu sépiové hnědi, graficky ji uspořádal Petr Vohnout, tisk provedl V and H print Hlávko s.r.o., ISBN 978-80-869147-26-8.

Klapající minulost od Ing. Václava Jiřičky se zabývá všemi zařízeními na Padrťském potoce, která byla poháněna silou vodního toku, převážně vodními koly ať již na vrchní či spodní vodu, ale i turbínami. To znamená, že seznamuje s mlýny, pilami, hamry, ale i malými vodními elektrárnami, přičemž jako Padrťský potok autor uvažuje horní část toku řeky Klabavy od pramenné oblasti u Padrti po hranici obce Kamenný Újezd s městem Rokycany. Knihu autor po krátké Předmluvě rozdělil na osm oddělení. Prvým je Začátek u pramene, za nímž následuje šest Zastavení na toku potoka přerušených jedním intermezzem s přívlastkem „trochu mystické“. Publikaci končí Závěr s přídomkem „tak trochu politický“.

V Začátku u pramene se mj. vyvrací u veřejnosti poměrně vžitá představa o prameni potoka v Padrťských rybnících a správně se poukazuje na drobnou vodoteč pramenící v prostoru Okrouhlíku. Zastavení první nese podtitul Od Padrti až k zámečku s jednotlivými kapitolami Hořejší mlýn – Padrť čp. 19 (již neexistující), Šindelárna (rovněž zdemolovaná, zařízení na výrobu šindelů z maloprůměrové kulatiny), Dolní mlýn Padrť čp. 26 (rovněž stržen) a následuje poslední zastávka u Rokycanského vodovodu s jeho jímáním i vodojemem. Zastavení druhé se inzeruje podtitulkem Od Zámečku až na hranice vojenského újezdu. Poměrně krátká kapitola se podrobně zabývá zámečkem, původně loveckou chatou Tři trubky i s jeho zajímavým technickými zařízeními, starým kamenným mostem přes potok a malou vodní elektrárnou ve srubu na potoce. Následuje zastávka u dnes již neexistující hájovny Ameriky dnes nahrazené vojenským objektem a zakončení za „druhým mostem“ na rozhraní Vojenského újezdu Brdy a Strašic. Zastavení třetí je uvedeno jako Strašice až k mlýnu Melmatěj a jedná se o vůbec nejdelší oddíl knihy. Postupně tak s autorem ve Strašicích navštívíme Hájkův mlýn čp. 253, rybník Tisý, Strašickou huť, vodní náhon k huti a hamrům se Starou pecí (zmizelou), hamrem na osy (již neexistujícím) a Slévárnou. Následuje připomínka zajímavého vynálezu místního vodohospodáře Ing. Záhorského, patentní Poklopový jez (rovněž již zbořený) a pokračuje se dále přes hamr U stromu čp. 64 čili prostřední hamr (zaniklý), Valentův hamr čp. 69 neboli dolní hamr (rovněž neexistující), dům čp. 112 památný nezvyklým mnohaletým úkrytem komunistickou bezpečností pronásledovaného sedláka z Těn. Pak s autorem pokračujeme přes krátkou odbočku k postavě Ing. Emila Modra k Mikulíkovu mlýnu čp. 70 (strženému a nahrazenému továrním objektem z období tzv. reálného socialismu) a přiléhající pile. Poté se v krátkém Intermezzu trochu mystickém dozvíme ledacos o magii, černé i bílé, praktikované v minulosti v souvislosti s mlynářským řemeslem. Zastavení čtvrté Od Melmatěje až na konec Dobříva nás zavede na dávno zrušený mlýn na samotě Melmatěj s kratičkým představením levostranného přítoku, Ledného potoka a dále nás provede Dobřívem. Zde jsou popsány nejprve Železárny a hamry v Dobřívě, tj. historický hamr, dnes Národní kulturní památka a Válcovna s přídavkem povídání o výjimečné osobnosti Jaroslava Anděla, zachránce hamru před likvidací. Následně se podíváme do Dobřívského mlýna, abychom pak učinili odbočku na další levostranný přítok Padrťského potoka, potok Skořický. Zde se podíváme do Skořic do Strnadova (čp. 41) a Mulačova (čp. 77) mlýna, abychom po toku pokračovali do Mirošova na zámek a do Dvoreckého mlýna čp. 69, který je na Skořickém potoce zastávkou poslední. Zastavení páté s podtitulkem Hrádek nás pak zavede do stejnojmenného města. Zde se projdeme od Hamru č. 5, čp. 12 pod Pavlovskem (již neexistujícím), přes Hamr č. 6 čp. 18 a 19 (zrušený), do Hamru č. 3, později mlýna manželů Šmejkalových čp. 22 (mimo provoz, avšak dosud vcelku pěkně zachovalý). Následuje dlouhá zastávka u Železáren Hrádek u Rokycan, čp. 62, vzniklých rovněž z původního hamru, jeden čas přebudovaného na mlýn a později přestavěného na Kujnou huť Otto, zárodek dnešního velikého železářského závodu. Poté se dostaneme do mlýna Roberta Hájka v Nové huti čp. 1, kde putování po hrádeckém úseku Padrťského potoka ukončíme. Posledním zastavením je Zastavení šesté, Kocanda a Kamenný Újezd. Zde projdeme postupně Peškův mlýn čp. 20, mlýn Lehner čp. 27, navštívíme Mlýnskou strouhu v Kamenném Újezdě, bývalou soukenickou valchu, později Družstevní lihovar čp. 57 (dříve čp. 27), rybník Ježek a Hamr Ježek, čp. 29 (již zmizelý). Závěr, dle podtitulku „trochu politický“ je mementem řádění komunistického režimu, který v krátkém čase zlikvidoval do té doby tradiční, po řadu staletí prosperující mlynářské živnosti na vodní ose našeho kraje. Následuje ještě krátký, ale přívětivý „přílepek“, Autorovy vzpomínky, jak vznikala tato kniha.

Celá publikace je doslova vyšperkována starými fotografiemi, plány vodohospodářských děl, kopiemi starých dokumentů a korespondence, z drtivé většiny poprvé uveřejněnými. Kniha je rovněž opatřena rozumně a sdílně sestaveným Slovníkem dříve používaných pojmů, výrazů a zkratek.

Kdo by hledal v knize pouze odbornou publikaci „jen“ s technickými parametry mlýnů, pil, hamrů a vodohospodářských staveb, bude určitě příjemně zklamán. Samozřejmě, že technická data jsou tu obsažena, natolik autor přeci jen přiznává svou profesi strojního inženýra. Avšak nalezneme zde obrovskou spoustu vyprávění především o lidských osudech, mnohdy heroických a tragických následků událostí obou světových válek i let komunistické nesvobody s tažením proti tzv. třídnímu nepříteli. Mile působí i exkurz do středověké magie i nějakých těch bajek a vyprávěnek se mlýny nerozlučně spjatých. Koneckonců, sám autor název knihy Klapající minulost doprovodil podtitulem Historie mlýnů, hamrů a jiných vodních děl na Padrťském potoce a jeho okolí, stejně tak o lidech a jejich životních příbězích. Na úplný konec vydavatel zařadil autorův medailon.

Kniha je vázaná, formátu A5 a obsahuje 279 stran s celkem 197 vyobrazeními a kopiemi listinných materiálů, DTP a grafické zpracování Petr Vohnout, tisk V and H print Hlávko s.r.o. Vydalo nakladatelství Baron, Mgr. Petr Prášil, Hostivice v r. 2011, ISBN 978-80-86914-31-2.

Obě knihy obdržíte v Infocentrum Muzea Středních Brd, Místní knihovně ve Strašicích i v řadě  knihkupectví.